Australský vládní výbor pro kulturu původních obyvatel v Canbeře v říjnu 2023 převezme devět rekonstruovaných dokumentárních snímků o unikátní československé vědecké výpravě do Arnhemské země z roku 1969. V rámci doprovodného programu 10. sezóny festivalu AUSSIE & KIWI FILM FEST zveme fanoušky australské kultury a historie do Písecké brány na přednášku vedoucího Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea Petra Kostrhuna o osudu této historické expedice, kterou doplní promítání dokumentu EXPEDICE REMBARANKA 1969 (režie I. Červenka, M. Švihálek, 2020) v úterý 17. října 2023 od 16 hodin. Na místě uvidíte také artefakty, které před 54 lety vědci z Austrálie dovezli. Akce se koná v rámci programu Fresh Senior pod záštitou Městské části Praha 6.
V roce 1969 vyrazila skupina českých vědců vedených ředitelem brněnského Moravského muzea a antropologem Janem Jelínkem na výzkumnou a dokumentační expedici do odlehlého území severní Austrálie obývaného kmenem Rembaranků. Několikaměsíční etnologický průzkum přinesl jedinečné svědectví i sbírkový materiál. Po návratu expedice do Československa vzniklo několik dokumentárních filmů a realizována byla rovněž řada výstav. Po utužení politických poměrů však zavládlo informační embargo a později byl unikátní filmový materiál znehodnocen. Díky nedávnému objevu zapomenutých filmových materiálů však odkaz expedice Rembaranka 1969 znovu ožil.
Na jaře roku 2017 přiletěl do Česka jeden z našich australských krajanů. Vezl kopie filmů, které jeho otec,
kameraman Jiří Vrožina (1938–1993), natočil před padesáti lety v buši Arnhemské země. Do té doby byly
považovány za zničené. Když je předával publicistovi a dramaturgovi Milanu Švihálkovi, oživl příběh z roku 1971, kdy Československá televize uvedla divácky úspěšný cestopisný seriál, nazvaný Za lidmi doby
kamenné. Po Vrožinově emigraci v roce 1981 se cyklus ocitl v trezoru a zkázu filmů dokončila v červenci 1997 povodeň archivu ostravského televizního studia. To už nebyl ostravský kameraman Jiří Vrožina mezi živými. Nebýt jeho syna, bylo by unikátní filmové svědectví o putování českých a moravských vědců za „lidmi doby kamenné“ – domorodci kmene Rembaranka – zapomenuto.
Kameramanovi Jiřímu Vrožinovi bylo něco přes třicet, když mu v roce 1967 nabídl antropolog Jan Jelínek
účast v připravované expedici za tzv. primitivními Austrálci. Velice ho to zaujalo. Vždyť ho na cestu zval
respektovaný vědec, šéf ústavu Anthropos Moravského muzea, antropolog světového jména. Přes relativní mládí měl kameraman velké zkušenosti s filmováním v zahraničí. Natáčel už v Turecku, Brazílii, na Sicílii a zúčastnil se několika potápěčských a námořních expedic. A teď Austrálie! Devět měsíců v buši, daleko od civilizace, uprostřed pustiny… Když ale nabídku přijímal, netušil, že tímto rozhodnutím zásadně mění běh svého života a osudy své rodiny.
Výprava se měla pokusit vyhledat a prostudovat domorodce kmene Rembaranka, jejichž původní území se nachází v dodnes málo prozkoumaném vnitrozemí Arnhemské země, v nejsevernější části kontinentu. Byla to součást plánů, zařazených mezi naléhavé antropologické výzkumy UNESCO. Studium australských domorodců, žijících ještě loveckým způsobem života, nabízelo jednu z posledních možností dokumentace některých primitivních technologických procesů i etnografické objasnění sociálního smyslu umění skalních maleb, obojí nesmírně důležité pro studium a pochopení celosvětových kulturních počátků. Úlohu garanta převzalo brněnské Moravské muzeum, proslavené v minulosti řadou mimořádných vědeckých osobností, k nimž patřil například profesor Karel Absolon, významná postava evropské archeologie a objevitel věstonické Venuše. Možnost filmovat v australském vnitrozemí poslední svědky doby kamenné zaujala nejen Jiřího Vrožinu, ale i programového šéfa ostravské televize Jana Neulse. Ačkoliv televize v tehdejším Československu vysílala pouze černobíle, byl kameraman vybaven na Neulsovo doporučení barevným materiálem – 16mm surovinou Gevaert. Jak se později ukázalo, kvalita filmové suroviny neodpovídala náročným přírodním podmínkám Arnhemské země, expedice však byla naštěstí spolufinancována Fordovou nadací, tudíž mohl kameraman v Sydney přikoupit za čtyři tisíce australských dolarů kvalitnější barevný film zn. Kodak. Seriál Za lidmi doby kamenné byl tedy natočen na nejkvalitnější surovinu, jaká tehdy byla k dispozici.
Trasa výpravy vedla ze Sydney napříč Novým Jižním Walesem, krátce se dotkla jezerní oblasti a řeky Murray na severozápadním výběžku státu Viktoria, poté se obrátila do sousedního státu Jižní Austrálie. Nedaleko města Adelaide zamířila expedice na sever. Následovalo putování vyprahlým a nehostinným krajem střední Austrálie. Během cesty došlo k několika zastávkám, které kameraman využil k natáčení. Navštívil lokalitu Coober Pedy, kde se těží opál, vydal se do údolí Palm Valley se zachovalou původní kontinentální flórou a nafilmoval činnost tzv. flying doctors (létajících lékařů) či výuku školních dětí v odloučených farmách pomocí rozhlasu.
Příběh ztraceného seriálu
Návrat expedice do vlasti v závěru roku 1969 byl triumfální. Putovní výstavu, shrnující vědecké výsledky
výpravy, dosud nevídané, zhlédli s mimořádným zájmem lidé v řadě evropských zemí. Barevný seriál Za lidmi doby kamenné a mnoho dalších černobílých dokumentů o zajímavostech světadílu pod Jižním křížem se staly ozdobou právě zahajovaného vysílání 2. programu Československé televize. Všechno však změnila probíhající normalizace. Téměř všichni členové expedice se z různých důvodů stali personami non grata. Emigrujícímu Jiřímu Vrožinovi naštěstí v roce 1981 nabídl náruč kontinent, s nímž se důvěrně seznámil během devítiměsíční výpravy. Jeho filmy však zmizely v trezoru, navíc rozstříhány, znehodnoceny a zničeny nepřežily devadesátá léta.
Jiří Vrožina už dnes nežije stejně jako jeho někdejší druhové. Všechno, co výprava vykonala v pustinách
Arnhemské země, mělo být v podstatě zapomenuto. Avšak téměř přesně po půl století se autor tohoto
článku dozvěděl, že syn expedičního kameramana objevil v sydneyském bytě několik krabic s 16mm filmy. Ukázalo se, že jde o poměrně kvalitní, avšak nesestříhané kopie filmových záběrů z buše. Zvukové záznamy nalezeny nebyly.
Objev velice přivítali pracovníci Vládního úřadu pro výzkum domorodé kultury v Canbeře, kteří pochopili, že jde o cenný obrazový materiál z vědeckého i z dokumentárního hlediska. Technikové této instituce filmy profesionálně digitalizovali a Vrožinův syn Jiří v létě roku 2017 přivezl elektronické kopie z Austrálie do Ostravy. V Moravském zemském muzeu v Brně se zrodil nápad nalezené filmy zpracovat do repliky někdejšího Vrožinova úspěšného cyklu. Rekonstrukčních prací (střihu, komentáře a ozvučení) se ujal scenárista a moderátor Milan Švihálek, dále režisér a střihač Ivan Červenka a mořeplavec Richard Konkolski, jenž se v té době stěhoval z USA domů na Ostravsko a přivezl z amerického Newportu hudební banku své profesionální videofirmy Seven Oceans Video. Po několika měsících se podařilo seriál Za lidmi doby kamenné alespoň částečně rekonstruovat. Zrodil se unikátní pětidílný cyklus cestopisných dokumentů Expedice Rembaranka 1969 – vzpomínka na osm mužů, kteří se před půlstoletím vydali do jednoho z nejpustších koutů světa, aby podali svědectví o tom, že vůle k životu tzv. primitivních lidí a jejich věcný způsob myšlení jsou pokladem, který může významně obohatit naši, někdy až příliš pyšnou moderní civilizaci.
Akci uvádíme ve spolupráci s Villou Pellé v kulturním prostoru Písecká brána v rámci platformy Fresh Senior. Děkujeme partnerům akce: Moravské zemské muzeum, Městská část Praha 6, Vila Pellé a platforma Fresh Senior.
Za fotografie a tiskové informace děkujeme emeritnímu scénáristovi Milanu Švihálkovi.
